Návrh politických doporučení

Návrh doporučení

Březen 2025

K Chartě občanů pro Evropu: Jak lidé spojující se napříč hranicemi pomáhají demokratizovat krizové řízení napříč zeměmi a typy vlád, městy, regiony, zeměmi, EU?

Potvrzení procesu:
Harta uznává agonistickou nebo konfliktní povahu demokracie, která se odráží na zasedáních shromáždění, kde se neshody projevily různými napětími nebo kompromisy, které vyplynuly z počáteční diskuse. Shromáždění usnadnilo projednávání deseti různých kompromisů, které jsou zastoupeny níže. Níže uvedená předběžná politická doporučení jsou výsledkem jednání malých skupin občanů během shromáždění ve Florencii a vycházejí z výsledků zasedání shromáždění v Aténách a online. Skupiny se skládaly z 12 občanů, dvou facilitátorů, zástupců občanské společnosti a pozorovatelů. Každá skupina měla možnost přímo se vyjádřit ke dvěma politickým doporučením jiné skupiny. 

Výměna 1: Moc výkonná vs. moc občanů

A. Posílení výkonných pravomocí vlády a zdrojů pro centralizované krizové řízení shora dolů s cílem zajistit včasné a pohotové předcházení krizím, zásahy a zmírňování jejich následků.

VS

B. Reakce na poptávku občanů po větším vlivu a decentralizované, zdola řízené místní občanské agentuře. Silné vlády jednají v krizových situacích rychle, protože v době mimořádných událostí je zapotřebí kontrola a centralizace. Bez zapojení občanů však jejich rozhodnutí nemusí odrážet skutečné potřeby a preference lidí.

Doporučení 1: Posílení autonomních deliberativních komunit

1.1. Zlepšení podmínek pro rozhodování občanů. Základní zásada: Evropští činitelé s rozhodovací pravomocí by měli respektovat a umožňovat smysluplné vstupy, rady a realizovatelná řešení autonomních deliberativních komunit. Mezi tyto komunity patří mimo jiné: komunity zabývající se obnovitelnými zdroji energie, bydlením, mládeží, staršími lidmi, životním prostředím a feministickými občanskými společnostmi. Jedná se o komunity, které se sdružují za účelem poskytování společných nebo místních služeb a prostřednictvím společného řízení se vyvíjejí v deliberativní komunity. Tato společenství však bohužel často nemají dostatek zdrojů, času ani dovedností, aby mohla maximalizovat svůj vliv.

1.2. Vliv na rozvoj komunitního života Klíčová opatření:

Posílení autonomie: Posílit nezávislost a samosprávu těchto komunit.

Postupně rozšiřovat a propojovat tyto komunity:

Zapojte časem i vládní činitele: Zařaďte do komunitních diskusí zástupce vlády nebo státního úředníka, jakmile na to bude komunita připravena, a zajistěte, aby tento zástupce v diskusi nedominoval, ale sloužil jako styčný bod a zdroj informací.

Doporučení 2: Bojujte proti extremismu mobilizací kolektivních informací

2.1. Základní zásada: Evropská sféra diskuse uvnitř našich zemí i mezi nimi by měla být zásadně navržena a řízena tak, aby čelila extremistům, a to nejen prostřednictvím předpisů, které kontrolují nebo zakazují určité typy projevů, ale lépe prostřednictvím hromadného získávání zpravodajských podnětů. Klíčovou roli zde hraje humor a kultura mládeže. K tomu patří i renomované a nezávislé online platformy (jako je v Česku "Demagog"), které mají bojovat proti dezinformacím a veřejně omezovat vliv charismatických lhářů a neefektivních vlád. Jak to ale prakticky realizovat? Snadněji se to řekne, než udělá.

2.2. Klíčové akce:

• Součinnost s nezávislými platformami: Podporovat spolupráci s renomovanými nezávislými platformami (např. Demagogové v Česku).
• Kontrolní seznamy a standardy: Vypracujte a využívejte kontrolní seznamy pozitivních a negativních činností a chování se zaměřením na oblasti, jako je korupce a manipulace.
• Měsíční dohled občanských shromáždění: Provádějte pravidelné veřejné debaty v rámci měsíčních shromáždění občanů, která debatují na základě těchto renomovaných platforem, určete shromáždění občanů k dohledu nad správou platforem, včetně transparentního výběru a dočasných mandátů pro správce platforem.
• Šíření ověřených informací: Nezávislé organizace by měly mít k dispozici zdroje na podporu širokého šíření věrohodných a ověřitelných faktů.
• Řízení platformy a ověřování faktů: Prozkoumat modely crowdfundingu na podporu platformy, zajistit plnou transparentnost procesů ověřování faktů.
• Nezávislost: Udržujte nezávislost platformy na vnějších vlivech.

Doporučení 3: Posilujte postavení občanů v oblasti krizové připravenosti

3.1. Základní zásada: Občané by měli být důvěryhodně zmocněni k účinnému zapojení do občanského života ve všech fázích, od běžné správy až po reakci na krizi, aniž by čekali, až se krize stane akutní.

3.2. Klíčová opatření:

• Kontinuální občanská infrastruktura by měla být navržena tak, aby se aktivovala v době krize.
• Cílená občanská výchova: Realizujte posílené a cílené programy občanského a svobodného vzdělávání, včetně využití "studentů-učitelů".
• Školení důvěry: Zajistěte školení zaměřené na budování důvěry občanů v občanskou participaci.
• Neformální povinnost účasti: Zavedení neformální povinnosti účasti na shromážděních občanů, podobné porotní povinnosti, která by nahradila povinnou volební účast, ale s měkkou povinností účasti a s náhradou.
• Občanské platformy: Vytvoření a podpora občanských platforem pro zapojení a spolupráci zejména v době krize
• Rozšířené veřejné konzultace: Posílení a rozšíření procesů veřejných konzultací, které se mohou jednoduše opírat o existující seznamy elektronické pošty nebo sociálních médií
• "Jednejte tam, kde to umíte nejlépe": Zapojení odborníků z řad občanů: zapojení občanů v oblastech, kde mají příslušné odborné znalosti.

Tradice 2: Zapojení občanů do okamžité reakce na krizi vs. dlouhodobé plánování

A. Mimořádné akce v kombinaci s volebními cykly a politickou soutěží vyžadují upřednostnění krátkodobých a dobře viditelných reakcí.

VS

B. Předvídavost a strategické plánování snižují dlouhodobá rizika a náklady. K předcházení budoucím krizím je zapotřebí hlubší, systémová opatření.

Doporučení 1: Posílit osobní prostory pro zvyšování deliberativních dovedností

1.1 Základní zásady: Občané by měli mít přístup k prostorům a školením pro získání deliberativních dovedností, čímž se zvýší jejich zapojení do rozhodování na místní úrovni (zejména o těch, která mají přímý dopad na jejich životy), což v konečném důsledku povede k sociální soudržnosti.

1.2. Občané by měli mít přístup k prostorům a školením pro získání deliberativních dovedností. Klíčové akce

• Regulérní místní dialogy
• Školy by měly zahrnout učební osnovy o (evropské) deliberaci.
• Regulérní prostory pro osvojování deliberativních dovedností (ideálně jednou za 1-5 let)

Deliberativní dovednosti: Komunikace

Empatické naslouchání (aktivní naslouchání)

Emocionální porozumění

Ručení

Respektování odlišností

Řešení problémů a orientace na řešení

Proaktivní a respektující dotazování

Deliberativní dovednosti: Informace

Ověřování faktů & Výzkum

Příprava prostřednictvím sad nástrojů a školení

Výměna osvědčených postupů

Zapojení okolí

Deliberativní dovednosti: Zplnomocnění

Inkluzivní rozhodování

Odpovědnost vůči mládeži

Dialogy s následnou akcí

Společné a kolektivní akce

Politické vzdělávání

Plánování zdrojů a investice do místní ekonomiky

Šíření a propojování kolektivní inteligence

1.3. Potenciální výzvy

• Dlouhodobé zapojení lidí
• Zajištění vhodné institucionální podpory.
• Přístup ke zdrojům (potřebuje systematičtější financování).
• Občané k přístupu do těchto prostor a ke školení.

Tradice 3: Důvěra vůdcům vs. odpovědnost

A. Vlády musí v krizových situacích jednat rozhodně a občané, kteří je zvolili, jim musí důvěřovat a nechat je dělat jejich práci.

VS

B. Bez dohledu hrozí riziko překročení pravomocí nebo špatného řízení. Měli bychom znovu vymyslet radikální mechanismy odpovědnosti?"

Doporučení 1: Občanská shromáždění musí být institucionalizována na místní, vnitrostátní a evropské úrovni a organizována Evropskou komisí nebo Evropským parlamentem.

1.1 Základní zásady: Pokud budou občanská shromáždění institucionalizována, posílí se důvěra a odpovědnost. Tím se zvýší důvěra občanů v politiky. Občanské shromáždění bude výhodné pro všechny politiky i místní orgány.

1.2. Občanské shromáždění se stane přínosem pro všechny, kteří se rozhodují o jeho zavedení. Klíčové akce

• Občanské shromáždění má být institucionalizováno na místní, národní a evropské úrovni, organizované Evropskou komisí nebo Evropským parlamentem.
• Složení: Mělo by zahrnovat minimálně 20 členů.
• Shromáždění musí zahrnovat velvyslance z jiných shromáždění
• Shromáždění musí být organizováno tříděním s přihlédnutím k zastoupení.

1.3. Shromáždění občanů: musí být organizováno tříděním s přihlédnutím k zastoupení. Potenciální výzvy

• Problematika nalezení společných místních témat k projednávání
• Problematika zvládnutí různorodosti názorů a zájmů (např. v oblasti cestovního ruchu, klimatu, migrace)
• Neochota politických aktérů přijmout řešení
• Financování
• Participace občanů
• Transparentnost procesu

Návrhy k zajištění:

Vyhodnocení politiky

Transparentní proces

Vyhodnocení občanů

Dohlížející instituce

Tradice 4: Přímá vs. Deliberativní demokracie

A. Přímá demokracie může zahrnovat masovou účast na řešení obtížných otázek, kterým se politici vyhýbají

VS

B. Deliberativní shromáždění nabízejí hlubší účast a informovanou diskusi, což vede k lepšímu rozhodování, ale vyžaduje to čas a nasazení.

PŘED KRIZÍ

Doporučení 1: Příslušné orgány musí občanům poskytnout dovednosti, prostory a postupy, aby mohli být aktivními občany častěji a pravidelněji (např. participativní rozpočtování)

Doporučení 2: Příslušné orgány musí využívat deliberativní procesy k zapojení občanů do přípravy protokolů/strategií a do rozhodování o tom, jak řešit kompromisy v oblasti práv a těžkých rozhodnutí

Doporučení 3: Příslušné zúčastněné strany musí využívat metody přímého zapojení (referendum, online konzultace, výzvy), aby si mohly vybrat mezi různými protokoly/strategiemi.

PŘI KRIZE

Doporučení 4: Výkonný orgán musí zajistit sdílenou odpovědnost mezi všemi aktéry, aby byla zaručena kontrola a rovnováha

PO KRIZE

Doporučení 5: Příslušné orgány musí vyhodnotit účinnost shromáždění občanů.

1.1 Základní zásady

• bez nás nic!

1.2. V případě, že se občané rozhodnou pro řešení situace, musí být jejich rozhodnutí přijato. Klíčová opatření

• Online nástroje/technologie mohou pomoci snížit náklady a urychlit dobu realizace (Relevantní napříč doporučeními)
• Síť koordinátorů pro organizaci a následné rozšíření debat (Relevantní napříč doporučeními)
• občané jako "hlídací psi" by se měli zapojit do jednání s institucemi ve smíšených formátech, aby zajistili dodržování procesu. (Doporučení 4)
• Ohodnocení protokolů s občany a sladění polarizujících názorů a prožitých zkušeností s krizí. (Doporučení 5)

Zapojení obecných aktérů

• Občané: Využijte příležitostí, které se jim nabízejí
• Politici: Udělejte první krok: delegujte pravomoci, naslouchejte a sledujte
• Experti: Pro informování občanů kritéria jednání : nestrannost (bez střetu zájmů), otevřenost novým myšlenkám, rozmanitost

Tradice 5: Digitální nástroje vs. přístup zaměřený na člověka

A. Digitální nástroje zlepšují krizové řízení díky rychlosti a dostupnosti.

VS

B. Osobní zapojení posiluje důvěru, odolnost a komunitní vazby.

Doporučení 1: Demokratizace Úřadu EU pro umělou inteligenci

1.1 Základní zásada: Úřad EU pro umělou inteligenci by neměl být výhradně orgánem řízeným odborníky, ale musí do svého řízení začlenit organizace občanské společnosti, zástupce občanů a regionální hlasy. Tím se zajistí, že regulace a zavádění UI budou v souladu s hodnotami EU v oblasti demokracie, inkluze a transparentnosti.

1.2 Klíčová opatření

• Vyhodnocení Úřadu pro UI: Posuďte jeho současnou strukturu, mandát a účinnost při začleňování zájmů veřejnosti a různých odborných znalostí.
• Přepracujte skupinu odborníků: Rozšiřte účast o organizace občanské společnosti, zástupce občanů a regionální odborníky, aby se zabránilo technokratické dominanci.
• Založte pravidelné skupiny odborníků &; podskupiny: Vypracujte strukturovaný proces, v jehož rámci se budou pravidelně scházet tematické a regionální podskupiny, což zajistí průběžný dialog a schopnost reagovat. Rozhodování by mělo probíhat podle modelu vývojového diagramu.

1.3. Potenciální výzvy

• Regionální zaměření: Zajištění toho, aby politiky v oblasti UI nebyly utvářeny pouze centralizovanými institucemi, ale aby odrážely místní a regionální perspektivy.
• Omezení financování: Úroveň inkluzivity a participace závisí na dostupných finančních prostředcích. Je zapotřebí dobře financovaná participativní struktura.
• Diverzita &; Tokenismus: Skutečné zastoupení musí jít nad rámec symbolického začlenění a zajistit, aby marginalizované hlasy utvářely politiku.
• Nedostatek smysluplného dialogu: Konzultace by měly být více než jen formalitou; mechanismy musí zaručit, že příspěvky občanů povedou k uskutečnitelným změnám politiky.

Zapojení obecných aktérů (využití stávajících systémů)

• Nositelé odpovědnosti:

Místopředseda Evropské komise pro technologie

Vedení Úřadu pro umělou inteligenci

Členové expertní skupiny

Zástupci sousedních platforem a regionálních etických skupin pro umělou inteligenci

• Kompromisy

Využití stávajících struktur: Využít zavedené struktury, jako je Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a evropské občanské panely, k začlenění deliberativní účasti do práce Úřadu pro UI.

Omezení poradní role: Přestože skupiny odborníků a občanů nemusí mít přímou rozhodovací pravomoc, měly by mít strukturovaný vliv na politická doporučení.

• Synergie

Posílení inkluzivity:

Zvýšení integrace: správa umělé inteligence, která zahrnuje různé hlasy, je v souladu s demokratickými zásadami a zajišťuje, že technologie slouží veřejnému blahu.

Zvýšení dialogu:

Podporování hodnot EU v technologické politice: dobře strukturovaný participativní model může vytvořit hlubší zapojení tvůrců politik, technologů a občanů.

Podporování hodnot EU v technologické politice:

Doporučení 2: Začlenění deliberativní demokracie do řízení v oblasti umělé inteligence zajistí, že etické aspekty zůstanou v centru digitální transformace.

Doporučení 2: Pilotní sousedská shromáždění pro osobní a digitální zapojení

2.1 Základní zásada: Podporovat sousedská shromáždění kombinující osobní a digitální nástroje s cílem zlepšit zapojení občanů a krizové řízení. Cílem těchto shromáždění je posílit důvěru v komunitu, sounáležitost a účinnou koordinaci v krizových situacích. Výsledky: a) Posílení komunitních vazeb a angažovanosti, b) Rychlejší a koordinovaná reakce na krize, c) Posílení postavení občanů v místním rozhodování a krizovém řízení.

2.2 Klíčová opatření:

• Zavedení sousedských shromáždění: Místní platformy pro obyvatele, kde mohou diskutovat o problémech a spolupracovat na jejich řešení.

Vytvořit pracovní skupiny, které přenesou diskuse na digitální platformu pro širší dostupnost.

• Vyvinout digitální platformu pro krizové řízení:

Nástroj pro komunikaci v reálném čase, sdílení zdrojů a koordinaci během krizí.

Sladit s demokratickými strukturami, jako je například Demokratická odysea, pro zajištění škálovatelnosti.

• Vytvořit Evropskou školu pro vzdělávání občanů:

Školit občany v deliberativních dovednostech, krizovém řízení a digitální gramotnosti.

Spolupracujte s obcemi a studentskou sítí Erasmus pro zajištění různorodého zastoupení.

• Zajistěte rozmanitost a inkluzi:

Zpřístupněte shromáždění a platformy všem, včetně marginalizovaných skupin a neobčanů.

Zajistěte si financování a zaměřte se na realizovatelná řešení:

Zajistěte si financování z Úřadu EU pro umělou inteligenci a dalších zdrojů pro zajištění udržitelnosti.

Prioritizujte výsledky, které povedou ke konkrétním, komunitou řízeným opatřením.

2.3. Zajistěte si financování a zaměřte se na realizovatelná řešení. Potenciální výzvy

• Zajištění inkluzivity pro marginalizované skupiny.
• Zajištění udržitelného financování.
• Vyvarování se tokenismu a zaměření se na realizovatelná řešení.

Trade-off 6: Spoléhání se na centralizované řízení v Bruselu vs. nadnárodní demokracie

A. Instituce EU by měly zvládat nadnárodní krize.

VS

B. Pro budování vzájemného porozumění a spolupráce je nutné větší přímé zapojení občanů napříč hranicemi.

Doporučení 1: zajištění centralizované koordinace může zajistit efektivitu, systémovou reakci a evropskou jednotu ve světě, ale řešení krize vyžaduje zapojení všech napříč územím a adaptivní reakci podle místních podmínek.

1.1 Základní zásada: Řešení krize vyžaduje nalezení takových formátů demokratické koordinace, které každému umožní být vyslyšen a podniknout kroky k utváření celkové reakce a zároveň jednat ve svém kontextu, ve svých organizacích, v místním nebo osobním měřítku.

1.2 Klíčové akce:

• Speciální zákon o peticích v celé Evropě, které lze předložit evropskému lidovému shromáždění. Pokud shromáždění petici podpoří, musí EU přijmout opatření. Jedná se o formu přímé demokracie, které by se měli moci účastnit nejen občané, ale i obyvatelé, a petice by měla mít možnost zahajovat i sdružení a místní instituce. Aby to fungovalo, musela by být zajištěna podpora starších lidí a lidí bez přístupu k technologiím a široká informační kampaň ve všech médiích.
• Poskytnout evropské občanství přímo migrantům pod podmínkou, že budou respektovat hodnoty EU, aby se podpořila jejich politická a sociální účast. V Evropě, která čelí demografickému poklesu a má opuštěné vesnice, čtvrti a nevyužívané budovy, by měl být přijat systém, který by koordinoval hledání míst k životu a práci pro migranty ve všech členských státech a do jehož fungování by se měla zapojit sdružení, jazykové školy a mnoho dalších sociálních subjektů.
• Systém evropských občanských shromáždění: Potřebujeme shromáždění v každém členském státě, která by vytvořila systém stálého evropského shromáždění. Témata lze navrhovat z místních shromáždění evropské koordinaci, která by rozhodovala o agendě. V mnoha našich zemích mizí všechny veřejné prostory pro politickou diskusi a vytvořením shromáždění lze vytvořit nové prostory. Do Evropského shromáždění by měli být vybíráni lidé v poměru k počtu obyvatel dané země a měli by se ho účastnit delegáti z místních shromáždění. Prvním požadavkem všech shromáždění v Evropě by mělo být jejich uznání jako legitimních politických institucí a EU by měla přijmout opatření k jejich uznání.

1.3 Očekávané výsledky:

• Posílení komunitních vazeb a angažovanosti.
• Rychlejší a koordinované reakce na krize.
• Posílení postavení občanů při rozhodování a řešení krizí na místní úrovni.

Tradice 7: Kolektivní bezpečnost vs. individuální svoboda

A. Kolektivní opatření zajišťují společenskou bezpečnost během krizí.

VS

B. Omezení individuálních svobod hrozí odcizením a přesahem.

Doporučení 1: V období mezi volbami musíme mít pro občany participativnější a deliberativní demokracii.

1.1 Základní zásada: Evropské hodnoty by měly být středobodem našeho konání. Evropská unie by měla být spíše politickou unií (zatím spíše jen hospodářskou unií), nadnárodní institucí. Volby nejsou alfou a omegou. Potřebujeme demokracii "řecké chuti".

Doporučení 2: Evropa musí zahájit činnost stálého krizového shromáždění občanů (pro rozhodování o krizových situacích / pro bezpečnostní výzvy)

1.1 Základní zásada: Občanská shromáždění musí být orgánem regulace a odpovědnosti, inkluze a rozmanitosti. Během krize je třeba zvýšit odpovědnost vlád; je obtížnější přimět vládu k zodpovědnosti.

1.2. Zodpovědnost občanů v krizových situacích. Klíčové akce

• Složení:

V případě měst od 20000 do 100000 obyvatel by mělo být 20 osob

V případě měst nad 100000 by mělo být 100 osob

• Povinné školení pro vybrané účastníky

1.3. Potenciální výzvy

• Ztráta spojení / vazby na širší populaci
• Jazykový přístup: Proto je třeba vytvořit platformu v různých jazycích, rozmanitost jako šance, ale také potenciální překážka kvůli různým jazykům.
• Sněmovna by neměla být pouze poradní, ale měla by mít také regulační funkci a funkci odpovědnosti
• Sněmovna by měla být spíše nezávislá než organizovaná vládou - vláda však musí naslouchat.
• Mandát by musel vycházet z úrovně EU / nebo zdola nahoru od místních samospráv, které se připojují

Doporučení 3: Evropa musí zahájit činnost Evropské občanské aliance pro nadnárodní krizové akce

Doporučení 4: Evropa musí v době krize využívat participativní rozpočtování na úrovni EU

Klíčové akce:

• Tento výbor by mohl být v rámci Stálého shromáždění na úrovni EU.

Tradice 8: Lokalismus vs. translokalismus

A. Zapojení na místní úrovni zajišťuje, že reakce na krize jsou přizpůsobeny konkrétním podmínkám.

VS

B. Translokální sítě podporují solidaritu a vzájemné učení přesahující hranice jednotlivých států.

Doporučení 1: Evropa musí v době krize přijímat migranty

1.2. Přeshraniční sítě. Klíčové akce

• Vítací výbory, do kterých jsou zapojeni občané

Včetně jazykové výměny

Práce na dlouhodobé bázi

Podpora kulturní výměny

Také spolupráce s velvyslanci v zemích odchodu

• Informační kampaně Komunikace
• Spolupráce. mezi občany a mezi ostatními úrovněmi veřejné správy (osvědčené postupy)
• Kulturní oslavy místních a jiných kultur a jazyků
• Připravenost na krizové situace (neustále se přizpůsobovat, aby byla zajištěna účinnost a podpora)
• Zásada "zdola nahoru": Lidé (nejen občané) a lidé z jiných zemí dávají zpětnou vazbu k politice na všech úrovních včetně digitální politiky od sousedství až po měřítko EU
• Občané zavazují úřady k realizaci existujících doporučení

Tradice 9: Inkluzivita vs. Efektivita v rozhodování

A: Rozšíření inkluzivity v rozhodovacích procesech prostřednictvím participačních mechanismů, jako jsou občanské panely a shromáždění

VS

B. může zpomalit realizaci krizových opatření kvůli složitosti vytváření konsensu - může učinit rozhodování demokratičtějším, ale také časově náročnějším.

PŘED KRIZÍ

Doporučení 1: Při pravděpodobnosti povodní musí zastupitelský orgán zřídit (kompenzovanou) LIDSKOU KOMISI, kde musí představit a projednat prevenci, role, peníze, protokoly se skupinou odborníků, kteří vypracují rozhodnutí v přístupném jazyce.

Doporučení 2: Zastupitelský úřad informuje občany v dostatečném předstihu (v přístupném jazyce) (informuje odborníky před a po přijetí rozhodnutí.

PŘI KRIZI

Doporučení 3: Občanský panel sleduje, zda je plán realizován. Občanský panel informuje občany o krocích vlády

Trade off 10: Transparentnost vs. složitost

A. Zajištění plné transparentnosti procesů správy a tvorby politik je základním předpokladem demokratické angažovanosti. Účastníci požadovali transparentnost rozpočtů, krizového řízení a rozhodování, aby si vybudovali důvěru.

VS

B. Transparentnost však může občany zahltit informacemi nebo odhalit citlivé strategie. Složitost otázek, jako je změna klimatu, zdravotní krize a ekonomická nerovnost, může způsobit, že úplná transparentnost nebude praktická.

Doporučení 1: Vlády se musí zavázat k plné transparentnosti

1.1. Základní zásady:

• Občané by se měli aktivně podílet na občanském životě tím, že budou podporovat otevřenou, nenásilnou komunikaci a diskutovat o společenských otázkách prostřednictvím naslouchání a péče o druhé a sdílení analýz
• Pro obnovení důvěry musí požadovat transparentnost a požadovat, aby instituce nesly odpovědnost a zajistily, že informace budou vždy dostupné, protože o tom, zda jsou složité, rozhodují občané a žádný orgán by neměl používat složitost jako záminku k jejich zadržování.
• Nejlepší očekávání: volte vládu, která se bude starat!"
• Občané by měli odolat pokušení jednoduchosti a přijmout složitost

1.2. Vláda, která se bude starat o občany. Klíčová opatření

• Vlády musí pravidelně zveřejňovat podrobné zprávy o výsledcích politiky, přidělování zdrojů, prevenci korupce a obnovení důvěry veřejnosti.

Doporučení 2: Vlády musí nabízet lidem školení v oblasti krizového řízení, aby byli připraveni přizpůsobit se a reagovat na budoucí krize, a to jak v péči o sebe, tak o ostatní.

1. Vláda musí zajistit, aby lidé byli připraveni na krizové situace, které mohou nastat v budoucnu.1 Základní principy

• Občanům by měla být poskytnuta podpora pro posílení a pochopení složitosti
• Vláda by měla odmítnout prosazování jednoduchosti
• Měla by být předvídána politika adaptace, protože všechny krize mají dopad na pracovní místa

Pokračování procesu

Tyto návrhy doporučení budou postoupeny na online okamžik shromáždění Demokratické odysey, a následně na zasedání pro zpětnou vazbu s politickými aktéry, než budou dokončeny na vídeňském okamžiku shromáždění v květnu 2025.

Návrh politických doporučení.pdf